Microsoft vs FTC. Jak Xbox prohrál válku, ale vyhrál budoucnost

Když Microsoft v lednu 2022 oznámil, že chce koupit Activision Blizzard za 68,7 miliardy dolarů, tak jsem si říkal, že tohle bude sranda. Šlo tak o jeden z nejdražších technologických obchodů vůbec. Téměř trojnásobek toho, co Microsoft před lety utratil za LinkedIn. Jenže tady nešlo „jen" o peníze. Šlo o tah, který měl přepsat pravidla hry. V herním světě, v regulaci i v tom, jak vůbec uvažujeme o zábavě v digitálním věku.

Microsoft tímhle nákupem chtěl konečně nakopnout Xbox a hlavně Game Pass, do kterého by mohl začít cpát pecky jako Call of Duty, World of Warcraft, nebo Candy Crush. Ano, i mobilní trháky se počítají. A ano, byl to plán na pořádnou dlouhodobou dominanci. Jenže kde je velká moc, tam přichází i velké vyšetřování.

Do akce totiž vyrazila americká FTC, která tohle všechno viděla jako potenciální problém pro férovou soutěž. Následovalo dlouhé právní rodeo plné výslechů, výňatků z interních emailů a nečekaných pohledů do zákulisí herního průmyslu. Konečně jsme se tak dozvěděli, jak to opravdu funguje, když se v zasedačkách řeší, co, kdy a komu ukázat. A hlavně – co neukázat.

Celý případ ale dávno přerostl herní svět. Šlo o to, jak moc si ještě necháme od Big Tech diktovat pravidla. FTC pod vedením Liny Khan se pustila do boje, který měl ukázat, jestli se regulace velkých hráčů dá vůbec ještě nějak efektivně dělat. A právě tahle fúze se stala lakmusovým papírkem. Nejen pro Microsoft, ale i pro všechny další obří technologické obchody, které by mohly následovat.

Proč to Microsoft vlastně udělal: Xbox na lopatkách a útok na mobilní trůn

Microsoft roky seděl na zadních sedačkách a bylo to k pláči. Xbox prohrál konzolovou válku, o čemž během soudního přelíčení otevřeně mluvil i Phil Spencer. Ve srovnání s PlayStationem a Switchem byl Xbox často jen třetí do party – a to ještě s odstupem. A právě to měl obchod s Activision změnit. Dramaticky. Z „třetího" hráče se měl stát obsahový hegemon. A herní mapa se tím měla přemalovat k nepoznání.

V jádru celé operace stojí Game Pass. Microsoft už dávno pochopil, že budoucnost herního průmyslu neleží v jednorázovém prodeji krabiček, ale v předplatném. A právě Game Pass má být vlajková loď. A co je lepší pro růst předplatného, než nabídnout hráčům to nejlepší z Call of Duty, Warcraftu nebo Candy Crush? Cílem je jednoduchý: nahnat do systému co nejvíc lidí, udržet si je, a monetizovat.

Další frontovou linií byl mobil. Tam Microsoft tradičně zaostával a podle Spencera šlo o „zásadní mezeru". Jenže Activision má v rukávu Candy Crush a Call of Duty Mobile – a to nejsou žádné drobky. Přidáním mobilního portfolia mohl Microsoft konečně zaútočit na App Store a Google Play. A že nešlo jen o hezké řeči, dokazuje fakt, že firma reálně plánuje vlastní mobilní obchod.

Zároveň se tím otevírá další vrstva: cloud. Microsoft chce, aby jeho hry běžely všude, bez ohledu na hardware. A mít k tomu vlastní obsah je klíč. Nechce se doprošovat, chce rozhodovat.

Na druhé straně barikády stál Activision. Z venku to možná vypadalo jako neporazitelný kolos, ale uvnitř se hroutil. Aféry, žaloby, toxické prostředí, skomírající esporty a unavení investoři. Kdo měl zájem, ten věděl, že to není žádná pohádka. A když přijde někdo s plnou kapsou a vizí, může to být cesta ven. Microsoft měl obojí.

Celý obchod tak krásně ukazuje, kam herní svět směřuje. Od jednorázového nákupu ke streamovanému hraní a hrám jako službám. Game Pass má být Netflix pro hry. A Activision měl být jeho House of Cards. Bobby Kotick to ostatně řekl jasně – exkluzivity jsou prý „škodlivé pro byznys". Lepší je být všude, přístupný všem a vydělávat průběžně.

Časová osa: Jak se z nápadu stala právní válka

Celý příběh se táhl přes tři roky a bylo na něm fascinující sledovat, jak se postupně stupňovala napětí:

• 🏢 Leden 2022 – Microsoft oznámil záměr koupit Activision Blizzard za 68,7 miliardy dolarů. FTC okamžitě zahájila přezkum.
• 🚨 Září 2022 – Britský CMA začal dělat problémy a varoval, že obchod začne vyšetřovat, pokud Microsoft nevyvrátí jeho obavy.
• 🔍 Listopad 2022 – Evropská komise spustila hloubkové vyšetřování. V tu chvíli už bylo jasné, že půjde o pořádnou řežbu.
• ⚖️ Prosinec 2022 – FTC podala žalobu s cílem obchod zablokovat. Rukavice byly házené.
• 🛑 Červen 2023 – FTC žádá soud o předběžné opatření, aby akvizici dočasně pozastavila. Tady už šlo do tuhého.
• ✅ 11. července 2023 – Soudkyně Corleyová žádost FTC zamítla. První velké vítězství Microsoftu.
• 🎯 13. října 2023 – Microsoft obchod dokončil, většina regulátorů dala zelenou.
• 📈 Prosinec 2023 – FTC se odvolává k vyššímu soudu. Nekašlou na to.
• ❌ 7. května 2025 – Odvolací soud odvolání FTC zamítá.
• 🏁 22. května 2025 – FTC oficiálně ukončuje svůj odpor proti spojení. Game over.

Když FTC vytáhla meč: Proč se regulátor pustil do křížku

FTC měla jasno. Spojení Microsoftu s Activisionem prý mohlo poškodit trh. A tak se opřela do §7 zákona Clayton Act i §5 zákona o FTC, které mají chránit konkurenci. V jádru stála tzv. „foreclosure theory" – obava, že Microsoft si po spojení bude moct dovolit vyřazovat konkurenci ze hry. A hlavním nástrojem mělo být Call of Duty.

Tři hlavní trhy, kde podle FTC hrozilo nebezpečí:

• 🕹️ Konzole: Microsoft by si mohl udělat Call of Duty exkluzivní a tím odlákat hráče od PlayStationu k Xboxu. To by bylo jako kdyby McDonald's koupil Coca-Colu a pak ji prodával jen ve svých restauracích.
• 💳 Předplatné: Game Pass by díky exkluzivitám získal nespravedlivou výhodu oproti jiným službám. PlayStation Plus nebo jiné konkurenční služby by neměly šanci.
• ☁️ Cloud: Microsoft by mohl zablokovat hry od Activisionu na konkurenčních cloudových platformách. A právě cloud byl podle FTC budoucností hraní.

Velkou roli hrál i precedent se ZeniMaxem. Microsoft tehdy tvrdil, že nebude tituly z Bethesdy držet pouze na Xboxu a PC – a pak přišel Starfield a další hry už šly jen na Xbox/PC. FTC tohle použila jako důkaz, že sliby nestačí. „Jednou lháři, pořád lháři," jako by říkali.

K celé věci přispěl i politický kontext. V čele FTC tehdy stála Lina Khan, známá tvrdým postojem vůči Big Tech. Khan byla taková ta regulátorka, co nechtěla nikomu nic odpustit. Ale v květnu 2025 už bylo vedení jiné – nová republikánská šéfka označila další postup za „neveřejný zájem" a případ byl smeten ze stolu. Politika v plné parádě.

Celý proces se točil hlavně kolem Call of Duty. Hra, která má větší zásah než leckterý filmový blockbuster. Víc lidí hraje Call of Duty než kolik jich sleduje průměrný americký seriál. A hlavní obava FTC byla, že Microsoft ji stáhne z PlayStationu. Microsoft se tak soustředil na jediné – dokázat, že to neudělá. Sliby, smlouvy, veřejné prohlášení. Vše směřovalo k tomu, aby Call of Duty zůstala multiplatformní.

Z pohledu FTC šlo o precedent. Pokus zabránit škodám dřív, než nastanou – hlavně v rychle rostoucím segmentu cloudového hraní. Jenže soudy řekly jasně: pokud hry Activisionu stejně na cloudu nebyly, nelze říct, že je obchod z trhu odstraní. Tím se dostalo i na otázku, jak moc může regulátor jednat preventivně – a zdá se, že soudy chtějí důkazy, ne hypotézy.

V soudní síni: Call of Duty jako hlavní hrdina

Soudní bitva se odehrála před soudkyní Jacqueline Scott Corley a později u odvolacího soudu. V jádru šlo o klasický antimonopolní spor plný ekonomických modelů, výpovědí pod přísahou a velkých jmen. A musím říct, že to bylo zajímavější než většina právních dramat v televizi.

Prvním krokem bylo určit, jaký trh se vlastně řeší. Soud uznal, že Xbox a PlayStation spolu soutěží v kategorii výkonných konzolí. Ale u předplatného a cloudu už byl méně přesvědčený – uznal tyto trhy jen „pro účely řízení" a definitivní verdikt si nechal na jindy. A dává to smysl – Activision se do té doby těmto modelům spíš vyhýbal, takže šlo spíš o teoretické spekulace než o reálný střet.

FTC stavěla svůj případ na teorii, že Microsoft bude mít po spojení motivaci znepřístupnit Call of Duty konkurenci. Odkazovala se na ZeniMax – když Microsoft koupil Bethesdu, slíbil, že hry nebudou exkluzivní. A pak z nich exkluzivity udělal. „Vidíte? Už to jednou udělali!"

Microsoft ale na to šel chytře. Podepsal s PlayStationem desetiletou smlouvu na Call of Duty. To samé s Nintendem. A ještě i s cloudovými platformami. Tím poslal jasný signál: tohle nebudeme zamykat. A soud mu to věřil. Koneckonců, kdo by se zavazoval na deset let, kdyby plánoval opak?

Z ekonomického pohledu by navíc exkluzivita nedávala smysl. PlayStation verze Call of Duty vydělávala podle svědectví „pravděpodobně dvakrát tolik" co ta na Xboxu. Stáhnout ji by byl vlastní gól. Jako kdyby se Real Madrid rozhodl hrát jen domácí zápasy, protože venkovní jsou moc náročné. Navíc žádný interní dokument Microsoftu nenaznačoval, že by firma plánovala něco jiného. Naopak – i finanční model celé akvizice počítal s multiplatformním prodejem.

Soudkyně taky správně odlišila Call of Duty od her typu Starfield. Jedna věc je nová značka od Bethesdy, kterou mohl Microsoft bez problémů udělat exkluzivní. Druhá věc je celosvětový fenomén s miliony hráčů napříč platformami, kde by exkluzivita znamenala revoluci. Víc než ZeniMax se tak jako vzor nabízelo Mojang – Minecraft zůstal dostupný všude i po koupi Microsoftem.

FTC přitom tvrdila, že by se vyplatilo Call of Duty stáhnout. Jenže jejich ekonomický model neobstál. Nepočítal s desítiletými smlouvami, s reputačními škodami, ani s dopadem na hráče. A když soudkyně sáhla na některé předpoklady expertů FTC, vyšlo jí, že to celé spíš podporuje verzi Microsoftu. Ouch.

A co cloud a předplatné? Ani tam FTC neuspěla. Activision tam před fúzí skoro nic nedával. Takže nemůžete „zabránit přístupu", když tam žádný přístup nebyl. Naopak – pokud by se Call of Duty dostalo do Game Passu, mohlo by to být pro spotřebitele levnější a přístupnější. Což je přesně to, co má antimonopolní právo chránit.

Rozhodnutí přišlo v červenci 2023 – soudkyně Corley zamítla žádost o předběžné opatření. FTC podle ní nepřesvědčila, že by fúze výrazně poškodila trh. A v květnu 2025 potvrdil odvolací soud její verdikt.

Microsoft tu nevyhrál jen argumenty. Vyhrál tím, že nabídl reálné závazky. Soudy jim věřily víc než teoretickým strašákům FTC. Ukázalo se, že dobře připravené „behaviorální" řešení – tedy ne rozdělit firmu, ale dát právně vymahatelné sliby – může být v soudní síni klíčové. A že realita trhu vítězí nad modely, které nevycházejí z praxe.

Proč FTC prohrála: Argumenty vs. realita

Shrňme si hlavní body a proč soudy FTC nevěřily:

Exkluzivní Call of Duty

• 💬 FTC tvrdila: Microsoft udělá z Call of Duty exkluzivitu pro Xbox.
• ⚖️ Soud odpověděl: Nedává to smysl. Firma by přišla o obří příjmy z PlayStationu, zničila by si reputaci, a navíc podepsala desetileté smlouvy s PlayStationem i Nintendem. Minecraft taky zůstal všude.
• 📄 Důkaz: Žádný interní dokument Microsoftu nepočítal s exkluzivitou. A ekonomické modely firmy s multiplatformním prodejem rovnou kalkulovaly.

Příklad Bethesdy

• 💬 FTC tvrdila: Microsoft už to jednou udělal – u Bethesdy.
• ⚖️ Soud odpověděl: ZeniMax a Call of Duty jsou jiná liga. Starfield není Call of Duty. ZeniMax hry nebyły napříč platformami tak zakořeněné.
• 📄 Důkaz: Na rozdíl od Call of Duty se hry od Bethesdy mohly bez problémů stát exkluzivní. Minecraft, ne Starfield, je správný příměr.

Game Pass vs Activison

• 💬 FTC tvrdila: Game Pass zneužije Activision obsah.
• ⚖️ Soud odpověděl: Activision se předtím předplatným vyhýbal. Nemůžete mluvit o ztrátě trhu, když ten trh nikdy neexistoval.
• 📄 Důkaz: CEO Activisionu sám přiznal obavy z „kanibalizace" klasických prodejů přes předplatné.

Cloud

• 💬 FTC tvrdila: Ohrozí to i cloudové hraní.
• ⚖️ Soud odpověděl: Activision do cloudu prakticky nešel. Přesun na Game Pass to může naopak zpřístupnit víc lidem.
• 📄 Důkaz: Historická neochota Activisionu vstupovat do cloudu; nové smlouvy Microsoftu s cloud platformami jako pozitivní krok.

Exkluzivita se vyplatí

• 💬 FTC tvrdila: Ekonomický expert dokazuje, že exkluzivita se vyplatí.
• ⚖️ Soud odpověděl: Model je nepřesný, spekulativní a ignoruje zásadní faktory. Ve skutečnosti spíš ukazuje opak.
• 📄 Důkaz: Ignorace reputačních škod, ztráty z PlayStationu a desetiletých smluv s konkurencí.

Ve zkratce: FTC se opíralo o hypotézy, soudy chtěly důkazy. A ty neměly. Microsoft místo slibů přinesl závazky. Místo teorie – praxi. A hlavně: místo exkluzivity nabídl přístupnost. Tím si vysloužil důvěru. A nakonec i vítězství.

Tajnosti venku: Co všechno soud odhalil

Spor mezi FTC a Microsoftem nebył jen suchým právním přestřelováním. Byl to nečekaný průlom do zákulisí herního průmyslu. Díky povinnému zveřejňování dokumentů, výpovědím svědků a několika opravdu komickým přehmatům se ven dostalo spoustu detailů, které firmy obvykle střeží jako oko v hlavě. A musím říct, že některé z těch úniků byly zatraceně zajímavé.

Sony a trapný fixový fail

Jedna z nejzajímavějších linek celého příběhu vedla k Sony. Šéf PlayStationu Jim Ryan během výpovědi přiznal, že pokud by Microsoft získal Activision, Sony by mu okamžitě přestalo sdílet jakékoliv informace o budoucím PlayStation hardwaru.

Důvod? Nedůvěra. A obava, že Microsoft získá přístup ke specifikacím, které pak využije ve svůj prospěch. Pro vývojáře jsou tyhle informace klíčové – čím dřív vědí, jak bude nový hardware vypadat, tím lépe mohou optimalizovat své hry.

Jenže tím drama neskončilo. Sony se pokusilo začernit citlivé informace ve zveřejňovaných dokumentech obyčejným černým fixem. Výsledek? Po naskenování byly údaje krásně čitelné. To je asi na úrovni toho, jako kdybyste si mysleli, že když si dáte ruku před obličej, tak vás nikdo neuvidí. Díky tomu se svět dozvěděl například, že asi milion hráčů na PlayStationu hraje výhradně Call of Duty. Což měla být argumentace o důležitosti série – ale zároveň to nechtěně ukázalo, jak moc je Sony na jediné hře závislé.

Ryan během výpovědi navíc uvedl, že Nintendo podle něj hraje v jiném segmentu – takže konkurence je jen mezi PlayStationem a Xboxem. I tohle mělo svou váhu v právní bitvě o definici trhu. V podstatě tím Sony přiznalo, že Switch není jejich konkurent, což Microsoft okamžitě využil.

Microsoft: Nákupní seznam, nové konzole a přiznání porážky

Na druhé straně barikády se začalo vyjasňovat, jak moc Microsoft plánoval svůj růst. Interní dokumenty z roku 2021 odhalily, že firma zvažovala koupi Segy, Bungie (dnes pod Sony), IO Interactive a dalších.

Xbox chtěl postupně posbírat co nejvíc kvalitních týmů a IP, které by pak krmil do Game Passu. A tohle všechno ještě před Activisionem. Byl to vlastně nákupní seznam jako z hypermarketu, jen místo mléka a chleba tam byla herní studia.

Úniky zasáhly i oblast hardwaru. Plánované mid-gen verze konzolí pro rok 2024: digitální, zmenšený Xbox Series X s kódovým označením Brooklin (2TB úložiště, 16 GB RAM) a vylepšený Series S (Ellewood). A co další generace? Ta je v plánu na rok 2028. A celé to ukazuje jasný trend: směřování k digitálnímu světu bez disků. Fyzické média jsou podle Microsoftu na ústupu.

Mezi perličkami zazněla i věta přímo z dokumentu Microsoftu: „Xbox prohrál konzolovou válku." V soudní síni z toho byla zbraň. Phil Spencer to později rozvedl – prý je to hlavně „sociální konstrukt komunity". Ale přiznání to bylo. A výmluva, proč potřebují Activision: aby konečně mohli být konkurenceschopní. Není často, kdy velká firma takto otevřeně přizná porážku.

Kauza také definitivně potvrdila, že Elder Scrolls VI vyjde exkluzivně na Xbox a PC – někdy kolem roku 2026 (lol, těžko). Přitom dřív Phil Spencer veřejně tvrdil, že „ještě neví". Další pikantnost? Microsoft koupil Bethesdu částečně proto, že zjistil, že Starfield měl být původně exkluzivně pro PlayStation. A Minecraft Dungeons chtěl Microsoft původně zamknout na Xbox – nakonec si to rozmyslel. Ale ta myšlenka tam byla.

Do celé věci se nečekaně přimíchal i cloud. Dokument ukázal, že Azure vydělává méně než polovina toho, co AWS od Amazonu. Zajímavý detail mimo herní téma – ale vypovídající o tom, jak se Microsoft snaží dohnat Amazon i v oblasti cloudových služeb.

Nintendo de facto prozradilo Switch 2

Ačkoliv Nintendo obvykle mlčí jako hrob a nic neprozrazuje, tady se to nepovedlo. Ukázalo se, že koncem roku 2022 pozvalo šéfy Activisionu, včetně Bobbyho Koticka, aby jim ukázalo nový Switch. Kotick poznamenal, že výkonem bude nová konzole blíže PS4 a Xbox One. Tím vlastně mimoděk popsal, co můžeme čekat od „Switch 2". Pro Nintendo, které jinak drží informace jako státní tajemství, to byl poměrně velký, byť nepříliš překvapivý únik.

AAA vývoj: Remaky, rozpočty a utajené plány

Došlo i na dokumenty Bethesdy, které prozradily dříve neoznámené remaky Oblivionu a Falloutu 3. Starfield měl podle odhadů vydělat 900 milionů dolarů. Fanoušci zajásali, analytici si mnuli ruce. Ukazuje to ale také, jak moc jsou dnešní AAA tituly závislé na obrovských prodejích.

Ale taky padla tvrdá čísla o nákladech: Spider-Man 2 od Insomniacu stál přes 315 milionů dolarů, The Last of Us Part 2 přes 220 milionů. Call of Duty díly běžně vyjdou na stovky milionů. A Grand Theft Auto VI? Tam se spekuluje o rozpočtu 2 miliardy. Jo, miliardy. To jsou čísla, která vysvětlují, proč se herní průmysl konsoliduje – když potřebujete vydělat dvě miliardy jen na to, abyste se dostali do zisku, nemůžete si dovolit prohrát.

U Elder Scrolls VI Spencer během výpovědi uvedl, že hra vyjde nejdřív za pět let. To sedí s dokumenty, co mluvily o roce 2026 nebo později. Takže si na nové Elder Scrolls ještě pořádně počkáme. Můj osobní tip, pokud se něco radikálně nezmění, je ne dřív než v roce 2028. Ale spíše později.

Kotickova hláška a trapas FTC

Bobby Kotick se během výpovědi pochlubil výrokem, že exkluzivity jsou „pro byznys velmi škodlivé". Microsoft to okamžitě použil jako argument, proč Call of Duty zůstane na všech platformách. A možná to i byla upřímná reflexe toho, jak má být budoucnost postavená na přístupnosti, ne na uzamčení. Kotick tak vlastně pomohl Microsoftu vyhrát případ.

A že nejen Sony dělá chyby, ukázala FTC – její právník během jednání omylem prásknul rozdělení příjmů Xboxu. Nechtěně, ale veřejně. Další nepříjemný moment v sérii mnoha. Ukázalo to, že i regulátoři jsou jen lidé a dělají chyby.

Exkluzivity: Veřejné řeči vs. zákulisní realita

Jedna z nejsilnějších linií celého případu byl rozpor mezi tím, co firmy říkají veřejně, a co dělají potichu. Satya Nadella tvrdí, že „nemá rád exkluzivity". Kotick říká, že jsou špatné. Ale mezitím Microsoft zamyká Starfield a nejspíš i Elder Scrolls VI. A plánuje nakupovat studia kvůli exkluzivnímu obsahu do Game Passu.

Microsoft navíc tvrdil, že je to Sony, kdo je do téhle hry vtáhl – třeba tím, že si zajistila exkluzivitu Final Fantasy XVI. Výsledek? Celý soud ukázal, jak se velké firmy snaží hrát na všechny strany. Na veřejnosti inkluze, v zasedačkách strategie. A právě tenhle rozpor – tahla dvojakost – byl jedním z nejzajímavějších aspektů celého případu.

A co teď? Co se změnilo a co to znamená

Když FTC v květnu 2025 definitivně stáhla svůj odpor k akvizici Activision Blizzardu, bylo rozhodnuto. Microsoft vyhrál. Jenže tím to neskončilo – začaly se dít věci. A některé z nich byly bolestivější, než si Microsoft možná představoval.

Microsoft: Růst za bolestivou cenu

Z pohledu Microsoftu jde o obrovské posílení. Už ve fiskálním roce 2024 vyskočily příjmy Xbox divize o 50 %, hlavně díky tomu, že se do ekosystému nalil obsah od Activisionu. Největší tahák? Samozřejmě Game Pass. Teď má Microsoft pod střechou katalog, který dokáže přitáhnout nové předplatitele, rozšířit cloud a oslovit miliony hráčů napříč platformami.

Velký přínos je i v tom, že se Activision tituly změnily z licencovaného obsahu na vlastnictví – čili víc peněz zůstává doma, žádné poplatky, jen čistý zisk. To je jako rozdíl mezi tím, kdy si půjčujete auto, a kdy si ho koupíte – najednou nemusíte platit měsíční splátky a auto je vaše.

Ale ani taková transakce se neobešla bez bolesti. Activision Blizzard hned po uzavření dohody vykázal provozní ztrátu 1,36 miliardy dolarů. Důvod? Restrukturalizace, náklady na spojení. Microsoft to popsal jako „investici do budoucího růstu". Součástí úspor byly i hromadné výpovědi – 1 900 lidí přišlo o práci v rámci herní divize. Spojit dvě obří kultury a zefektivnit provoz se ukázalo jako těžší než koupit celý Activision.

Další plány? Microsoft chce dál rozšiřovat volbu pro hráče, tlačit na cloud, inovovat a dělat hry přístupnější pro víc lidí. Zní to hezky, ale praxe ukáže, jestli to nebude jen marketingová řeč.

Herní průmysl: Dominový efekt a nový poměr sil

Tahle akvizice se zapíše jako moment zlomu – do éry, kdy se herní průmysl víc a víc koncentruje. Microsoft si prorazil cestu regulacemi a ukázal ostatním, že i mega-obchod se dá protlačit. Výsledkem může být další vlna slučování – větší pohlcují menší, vydavatelé se spojují s platformami.

Debata o exkluzivitách tím zdaleka nekončí. Microsoft slíbil, že Call of Duty zůstane multiplatformní minimálně deset let. Ale zároveň drží Starfield a Elder Scrolls VI jen pro sebe. To mění dynamiku. Sony má zatím klid – díky smlouvě. Ale z dlouhodobého hlediska se musíme připravit na jinou mapu sil. A každý, kdo v tomhle byznysu něco znamená, bude muset přehodnotit svou strategii.

Zajímavé je také to, jak se mění definice „konkurence". Dřív šlo hlavně o konzole versus konzole. Teď jde o ekosystémy, předplatné, cloudové služby. Microsoft už nesoutěží jen s PlayStationem, ale s Netflixem, s Applem, s každým, kdo bojuje o čas uživatelů.

Antimonopol: Pád jedné doktríny a změna směru

Celý spor se stal lakmusovým papírkem pro novou, agresivnější linii FTC pod vedením Liny Khan. Jenže soudy tuhle snahu smetly ze stolu. V praxi to znamená jedno: regulátoři nemohou blokovat obří technologické fúze jen na základě hypotéz. Chtějí důkazy. Tvrdé, měřitelné, konkrétní.

Zajímavý byl i akademický ohlas. Někteří odborníci tvrdili, že FTC celou věc špatně uchopila – jako vertikální spojení platformy (Xbox) a producenta obsahu (Activision). Místo toho prý šlo o spojení „komplementárních produktů" – tedy konzole a her, které se navzájem doplňují, ale nejsou si přímou konkurencí. A právě v tomhle typu spojení mohou být jiná rizika: třeba že ostatní hráči z trhu odejdou, protože nemají šanci konkurovat. Tahla kritika ukazuje, jak důležité je zvolit správný teoretický rámec.

A pak přišla změna vedení. Nový šéf FTC, Andrew Ferguson, otočil kurz. Místo ideologické války s Big Tech chce zaměřit pozornost na prokazatelné škody pro spotřebitele. To znamená jediné: prostor pro další velké fúze se otevírá. A signál je jasný – pokud neškodíte konkrétním lidem, máte šanci projít.

Microsoft: Ne útok, ale obrana

Jde to ale číst i jinak. Ne jako agresivní útok na trh, ale jako obranu. Microsoft přiznal, že „prohrává konzolovou válku". A pokud by Activision koupil někdo jiný, mohl by být Xbox v mnohem větším ohrožení. V prostředí, kde vítězí ten, kdo má největší značky, šlo možná o existenční tah – nikoliv o pokus zabetonovat si moc.

Je to trochu jako když slabší fotbalový tým koupí nejlepšího střelce ligy. Může to vypadat neférově, ale když má na výběr mezi tím, že ho koupí, nebo že ho koupí největší rival, není moc co řešit.

Globální schvalování: Jedna dohoda, různé přístupy

Přestože jsme sledovali hlavně dění v USA, tohle byla globální hra. Regulátoři po celém světě – včetně britského CMA a Evropské komise – do ní vstoupili. CMA nejprve dohodu zablokovalo kvůli cloudu. Microsoft zareagoval: předal cloudová práva na Activision hry Ubisoftu. A dostal zelenou.

To ukazuje, jak odlišné můžou být přístupy k regulaci v různých částech světa. Ale nakonec došlo ke sjednocení: všichni klíčoví hráči dali souhlas. Dohoda prošla. Globálně. A každá firma, co plánuje další velkou fúzi, si teď dělá poznámky – protože právě tahla transakce nastavila nový standard, jak vyjednávat, co nabídnout, a jak se pohybovat v džungli různorodých pravidel.

Dopad na hráče: Co to vlastně znamená pro nás

Celá tahle právní bitva může vypadat jako souboj korporátních titánů někde v oblacích, ale ve skutečnosti má dopady i na běžné hráče. A ne všechny jsou pozitivní.

Game Pass: Víc her, ale za jakou cenu?

Game Pass je díky Activisionu ještě atraktivnější. Call of Duty, World of Warcraft, Candy Crush – to jsou značky, které můžou přilákat miliony nových předplatitelů, až tam konečně všechny budou se vším všudy. Pro hráče to znamená víc obsahu za stejné peníze. Zní to skvěle, ale má to háček.

Microsoft postupně zvyšuje ceny Game Passu. A s rostoucí dominancí služby může zvyšovat ceny ještě víc. Když budete mít monopol na nejlepší obsah, můžete si účtovat, co chcete. Je to jako Netflix – začali s neuvěřitelně výhodnými cenami, a pak je postupně zvyšovali.

Exkluzivity: Rozdělený svět

I když Call of Duty zůstává multiplatformní, Microsoft si drží exkluzivní práva na Elder Scrolls VI, Starfield a další budoucí hry od svých studií. To znamená, že pokud máte PlayStation a chcete hrát nového Elder Scrolls, máte smůlu. Musíte si koupit Xbox, nebo přejít na PC.

Cloud: Budoucnost, nebo past?

Microsoft tlačí na cloudové hraní, což může být pro hráče výhoda. Nemusíte kupovat drahou konzoli, stačí vám rychlý internet a můžete hrát i na mobilu. Ale zároveň to znamená, že hry nevlastníte. Jsou na serverech Microsoftu a pokud se firma rozhodne nějakou hru stáhnout, prostě zmizí.

Je to jako rozdíl mezi knihovnou a knihkupectvím. V knihovně si můžete půjčit cokoliv, ale když se knihovna zavře, nemáte nic. V knihkupectví si knihy koupíte a jsou vaše navždy.

Budoucnost herního průmyslu

Akvizice Activision Blizzardu není konec, je to začátek. Microsoft ukázal, že i obří fúze se dá protlačit skrze regulátory, pokud máte správnou strategii a právníky. To otevírá dveře dalším mega-obchodům.

Další vlna akvizic

Sony už reaguje. Koupili Bungie za 3,6 miliardy dolarů. Není to Activision, ale je to signál, že ani oni nechtějí zůstat pozadu. Očekávejte další velké nákupy. Možná se Amazon rozhodne koupit nějaké velké herní studio. Nebo Google, nebo Apple.

Menší studia budou pod tlakem. Buď se nechají koupit, nebo riskují, že nebudou mít přístup k nejlepším distribučním kanálům. Je to jako v maloobchodě – můžete mít skvělý obchod, ale pokud není v dobré čtvrti, nikdo k vám nepřijde.

Předplatné všude

Game Pass není jediná služba svého druhu. PlayStation má PlayStation Plus, EA má EA Play, Ubisoft má Ubisoft+. Budoucnost může vypadat tak, že budete potřebovat pět různých předplatných, abyste měli přístup ke všem hrám, které chcete hrát.

Je to jako se streamovacími službami. Dřív stačil Netflix. Teď potřebujete Netflix, Disney+, HBO Max, Apple TV+ a kdo ví co ještě. A ceny se pořád zvyšují.

Konec fyzických médií

Microsoft tlačí na digitální budoucnost. Nové konzole možná už nebudou mít mechaniku na disky. Všechno bude digital, všechno bude v cloudu. Pro firmy je to výhoda – nižší náklady, větší kontrola nad distribucí. Pro hráče? Ztratíte možnost půjčovat si hry, prodávat je, nebo je sbírat.

Je to pohodlnější, ale méně svobodné. Jako když jste přešli z fyzických knih na Kindle. Pohodlnější, ale knihy už nevlastníte doopravdy.

Konec jedné ságy, začátek nové kapitoly

Po více než dvou letech právních tahanic se uzavírá kapitola, která otřásla světem technologií. Akvizice Activision Blizzardu – to nebyl jen obyčejný obchod. Byl to test hranic antimonopolních pravidel v digitálním věku. Opona se zvedla nad tajemstvími herního průmyslu a na scéně se rozestřela nová éra interaktivní zábavy.

Microsoft vyhrál. Jasně. Ale co dál? Firma zvládla projít bludištěm regulací a získat obsahové impérium. Finanční efekty už jsou vidět – tržby z herních divizí šly nahoru. Jenže to hlavní se ještě ukáže. Spojit dvě obří firmy není jen o excelovských tabulkách. Už první měsíce přinesly ztrátu přes 1,3 miliardy dolarů – náklady na spojení, reorganizaci, propouštění. Microsoft věří, že to je investice, která se vyplatí. Čas ukáže.

FTC prohrála. Ale výsledek vynesl důležitou lekci: staré metody nestačí. Teorie nestačí. Pokud chcete zastavit fúzi v soudní síni, musíte mít důkazy. Silné, nezpochybnitelné. Soudy poslaly jasný vzkaz: pokud chcete blokovat technologické fúze, nestačí říkat „co by se mohlo stát". Musíte ukázat, co se opravdu stane.

Diskuse se ale otevírá dál. Někteří akademici navrhují změnit pohled – místo klasického „vertikálního spojení" mluví o „komplementaritě". Konzole a hry se vzájemně doplňují, nejsou si konkurencí. A právě tady prý FTC udělalo chybu – přehlédlo riziko, že konkurence zmizí ne kvůli blokaci, ale kvůli odlivu hráčů a obsahu.

Do toho přichází změna ve vedení FTC. Andrew Ferguson nastoupil a otočil kormidlo – místo ideologie se chce soustředit na konkrétní dopady na lidi. Možná tedy přichází období větší benevolence k technologickým akvizicím.

A co herní průmysl? Víc obsahu, méně svobody?

Spojení Microsoftu s Activisionem akceleruje trendy, které už dávno běžely – koncentrace, tlak na exkluzivity, bitva o obsah. Sony a Nintendo se musí přizpůsobit nové realitě. Microsoft má teď v ruce katalog, jaký nikdo jiný nemá. I když Call of Duty zůstává multiplatformní, budoucnost jiných značek je ve hvězdách.

Ceny her rostou, náklady na vývoj letí do nebes – GTA VI má stát dvě miliardy dolarů. V takovém světě se menším studiím dýchá hůř. Konsolidace se tak může stát nutností, ne volbou. Je to jako v automobilovém průmyslu – dřív bylo spoustu malých výrobců, teď dominuje pár velkých koncernů.

Co si z toho odnést?

Pro technologické firmy: kdo chce kupovat, musí jednat proaktivně. Transparentně. Nabídky typu „10 let multiplatformně" nejsou jen PR, ale mocný nástroj, jak přesvědčit soudy. Ukázalo se, že konkrétní závazky fungují lépe než obecné sliby.

• Pro regulátory: bez tvrdých dat neuspějete. Je čas přehodnotit přístup a pracovat s novými ekonomickými modely. Předvídat škody v dynamických odvětvích není snadné – ale právě tam je to nejdůležitější. FTC se naučila, že hypotézy nestačí.
• Pro vývojáře a hráče: co to udělá s dostupností her? S cenami? S diverzitou zážitků? S tím, kdo bude mít kontrolu nad obsahem? To vše se teprve ukáže. Ale jedna věc je jistá – herní svět se mění rychleji než kdy dřív.

Tenhle případ tak byl o víc než jen o Call of Duty. Šlo o budoucnost konkurence. O to, jestli bude trh otevřený, nebo uzavřený pod několika vlajkami. Microsoft tvrdil, že přináší inovace a dostupnost. FTC varovalo před koncentrací moci. A soudy rozhodly – důkaz rozhoduje.

Ale otázky zůstávají. Co je to „spotřebitelská újma" ve světě, kde se vše digitalizuje? Jak měřit „sníženou konkurenci" v cloudu, který se teprve rodí? Jak zajistit, aby technologičtí giganti nezneužili svou moc? Tohle všechno bude téma dalších let.

Kapitola „FTC vs. Microsoft" končí. Ale kniha o regulaci, herním byznysu a digitální budoucnosti se teprve začíná psát. A soudní drama nám dalo pohled dovnitř – do strategií, vizí, strachů a ambicí firem, které dnes určují, co a jak budeme zítra hrát.

Jedna věc je ale jistá: tohle nebyl konec, ale začátek. Microsoft ukázal cestu, jak protlačit mega-akvizici skrze moderní regulátory. Ostatní si to určitě vzali k srdci.