TGIF
Když jsem si po sobě procházel zápisky k tomuhle vydání, praštila mě do očí jedna věc. Saros má endgame loop, který se po pár desítkách hodin ohraje. Diablo IV: Lord of Hatred recykluje ve War Plans věci, co tam jsou už dva roky. Titanium Court má runy, které se zbytečně
CHECK:POINT
Pět zpráv, jeden divný pocit. Když si tyhle příběhy postavíte vedle sebe, vychází z toho dost konzistentní obrázek o tom, kdo má v herním průmyslu jasný plán a kdo prostě nemá. Microsoft pohřbil Microsoft Gaming a snížil cenu Game Passu, protože stávající model přestal růst. Ubisoft pohřbívá ambici Hexe, protože
TGIF
Singleplayer hry mám rád přesně pro to, pro co vznikly. Abych byl sám, ve svém tempu, bez toho, aby mi někdo z Discordu řval do uší, proč zase otevírám každou truhlu. Jenže tenhle týden mi spadla do klína jedna hra, která mě donutila si uvědomit, že to, co jsem roky
Když Microsoft v lednu 2022 oznámil, že chce koupit Activision Blizzard za 68,7 miliardy dolarů, tak jsem si říkal, že tohle bude sranda. Šlo tak o jeden z nejdražších technologických obchodů vůbec. Téměř trojnásobek toho, co Microsoft před lety utratil za LinkedIn. Jenže tady nešlo „jen" o peníze.
Microsoft právě nepřímo (a neoficiálně) potvrdil to, co jsem očekával už dlouho – development vlastního Xbox handheldu byl v podstatě odložen na neurčito. Místo toho se společnost zaměřuje na partnerství s třetími stranami, konkrétně na ASUS Project Kennan, který má dorazit ještě letos. A víte co? Je to správné rozhodnutí, byť
Prodejní cena prémiové konzolové AAA hry dlouho sloužila jako barometr ekonomického zdraví a technologického směřování herního průmyslu. Odráží komplexní souhru strategií vydavatelů, reality vývoje, technologického pokroku a neustále se vyvíjejících očekávání spotřebitelů. Pojďme se na to tedy na podívat do detailu a začneme od éry původního PlayStationu po současnou situaci,
Mezi lety 2021 a 2025 se v herním průmyslu propouštělo ve velkém. Tisíce lidí přišly o práci, spousta projektů byla zrušena a herní studia si musela ujasnit, jak se přizpůsobit měnícím se podmínkám trhu. Rok 2021 byl ještě relativně klidný. Herní branže těžila z pandemického boomu, firmy nabíraly a zdálo
Pojem „konzolové války“ po léta definoval dynamiku herního průmyslu. Fanoušci se vášnivě přikláněli k jedné značce konzole proti druhé, argumentovali o exkluzivních titulech, výkonu hardwaru a celkovém herním zážitku. A většinou to bylo vrcholně hloupé. Nicméně zdá se, že éra intenzivní rivality mezi platformami se pomalu, ale jistě chýlí ke
Uvedení nejnovějších high endových grafik GeForce od Nvidie, konkrétně série RTX 5000, bylo všechno, jen ne normální. Na rozdíl od startu Switche, nebo třeba Steam Decku bych to nenazval snad ani nepřiznaným předběžným přístupem, ale regulérní katastrofou. Hráči, recenzenti i technologičtí nadšenci se totiž potýkají s řadou problémů, od přemrštěných
To nejlepší z herního průmyslu, každou středu a pátek ráno. Bez keců, bez reklam. Nezávislý newsletter, zatím v early accessu.
Někdy se mi zdá, že celý herní průmysl hraje jednu velkou hru o přežití, ve které se střídají dvě hlavní mechaniky: někdo vypouští novou značku a čeká, jestli to vyjde, někdo jiný propouští lidi a čeká, jestli to přežije. Tenhle týden jsme toho dostali od obojího pěknou porci. Pragmata od
Pragmata je tady. Po šesti letech od oznámení, po několika odkladech, po všem, co si Capcom s tím titulem vytrpěl. A dopadlo to tak, jak jsem si nedovolil ani doufat. Metacritic 86, OpenCritic 87, řada recenzentů mluví předčasně o hře roku. Ale Pragmata tento týden nevyšla sama. V jednom sledu
Víte, co mají společného Epic, Rockstar, Amazon a Bethesda? Peníze. Spousty peněz. Miliardy na účtech, tisíce zaměstnanců, dekády zkušeností. A přesto se tahle čtveřice v jednom jediném týdnu dokázala předvést způsobem, který by člověka rozesmál, kdyby z toho nebolela hlava. Epic reaguje na propad Fortnite extraction shooterem s Mickey Mousem.
Vzpomínáte, jak jsme se ještě před pár lety hádali o konzolové exkluzivity? Jak mohlo být pro Microsoft zbožné přání, že Starfield mohl být tím důvodem, proč si koupit Xbox (lol), a South of Midnight tím důvodem, proč si ho nechat? Tak to je pryč. Oba tituly tento týden dorazily na
Tento týden se mi na stůl sesypaly zprávy, které na první pohled nemají moc společného. Zdražení PS5, Starfield na PlayStationu, Crimson Desert válcující prodejní žebříčky navzdory vlažným recenzím a Slay the Spire 2 jako nejprodávanější hra na Steamu. Jenže když se na to podívám s odstupem, vidím jeden společný motiv:
Víte, co mají společného pašeračka v létajícím New Yorku, mýval házející mince do automatu a Bungie vstupující do žánru, kde za poslední dva roky přežily tak tři hry? Všichni sázejí. A v tomhle vydání TGIF se vlastně pořád točíme kolem jedné otázky. Co se stane, když někdo riskne? Raccoin vzal
Tento týden jsem si při procházení zpráv uvědomil jednu věc: herní průmysl se v posledních měsících chová jako student před zkouškovým. Nervózně přebíhá od jednoho nápadu k druhému, zkouší různé přístupy, hází věci na zeď a čeká, co se chytí. CD Projekt RED sází na AI, protože ruční tvorba davů
Vychází Super Mario Bros. Wonder na Switch 2 a já si nemůžu pomoct: tahle hra je prostě jedna z nejlepších 2D plošinovek, jaké kdy vznikly. Není to jen nostalgie, není to jen brand. Wonder v roce 2023 dokázal něco, co se 2D Mariovi nepovedlo od dob Super Mario World. Přinesl
Tenhle týden mě fascinuje jeden motiv. Čáry. Celý herní průmysl se snaží kreslit hranice, které by dávaly smysl, a skoro nikomu to nejde. Nintendo kreslí čáru mezi Evropou a zbytkem světa kvůli vyměnitelným bateriím. PEGI kreslí čáru mezi přijatelnými a nepřijatelnými monetizačními praktikami. Deset let poté, co se loot boxy
Tenhle týden je za mě jeden z nejšílenějších v celém roce. A to je teprve březen. Vyšly najednou tři věci, které by každá sama o sobě stačily na hlavní událost týdne: Crimson Desert, Death Stranding 2 na PC a nová sezóna Fortnite. Takže pokud máte volný víkend, gratuluji, protože možností
Tentokrát jsem si při sestavování tohoto vydání uvědomil, že skoro každá ze zpráv, které jsem vybral, má pod sebou stejný podtext. Ne vždy viditelný na první pohled, ale je tam. Herní průmysl se v posledních týdnech ukázal v roli člověka, který vám pomáhá, ale nezapomene vám přitom připomenout, že to
Pokémon Pokopia je všude. Na sítích, v obchodech (kde se vyprodává rychleji, než stíhají doplňovat), v podcastech, v komentářích pod každým druhým herním článkem. A já to naprosto chápu, protože ta hra dělá něco, co se v Pokémon sérii dlouho nepovedlo: nutí vás zpomalit, rozhlédnout se a prostě si ten
