TGIF - když vám Pokémon Pokopia nestačí
Pokémon Pokopia je všude. Na sítích, v obchodech (kde se vyprodává rychleji, než stíhají doplňovat), v podcastech, v komentářích pod každým druhým herním článkem. A já to naprosto chápu, protože ta hra dělá něco, co se v Pokémon sérii dlouho nepovedlo: nutí vás zpomalit, rozhlédnout se a prostě si ten svět užít. Stavíte habitaty, kamarádíte se s Pokémony, pěstujete plodiny a ono to funguje. Funguje to tak dobře, že člověk zapomene, že hraje spinoff.
Jenže co když Pokopii už máte za sebou? Nebo ji chcete proložit něčím jiným? Nebo co když na Switch 2 zatím nechcete utrácet? Mohl bych vám teď říct, ať si zahrajete Animal Crossing, Stardew Valley nebo Minecraft. To by ale bylo nošení dříví do lesa. Místo toho jsem se rozhlédl trochu dál od hlavních reflektorů a našel pět her, které si tu pozornost zaslouží. Některé víc, než byste čekali.
Ten, co to celé vymyslel
Začnu rovnou tím nejpodstatnějším. Dragon Quest Builders 2 od studia Omega Force, tedy od stejných lidí, kteří stojí za enginem Pokopie, je v podstatě duchovní předchůdce celého konceptu. Nakreslíte obrys budovy a vaši vesničané se seběhnou a začnou stavět cihlu po cihle. Uděláte jim radost, oni vám odemknou nové recepty. Co mi to jen připomíná?
Za sebe můžu říct, že Dragon Quest Builders 2 mě v tomhle ohledu překvapil víc, než jsem čekal. Ten gameplay loop je návykový úplně stejným způsobem jako u Pokopie, ale navíc tam najdete příběh, který vás skutečně vtáhne (což o Pokopii, přiznejme si, úplně říct nejde). Hra vyšla v roce 2019 a najdete ji vlastně na čemkoli, co máte doma. Switch, PlayStation, Xbox, PC. Pokud jste ji nějak přehlédli, teď je ideální čas to napravit.
Tanec místo souboje
A teď úplně jiný přístup. Ooblets je hra, ve které místo pokéball soubojů řešíte spory tanečními bitvami na kartičky. Potvůrky (ooblety) nezachytáváte, ale pěstujete ze semínek na vlastním záhonku, jako bylinky na balkóně. Městečko Badgetown obývají podivíni s tak trefnými dialogy, že jsem se u nich občas zastavil a přečetl si je dvakrát.
Sice to na Metacriticu drží kolem 74 bodů a recenze kolísají mezi nadšením a výtkami ohledně grindování, ale na Steamu to svítí na 91 % pozitivních hodnocení. A vlastně mě to nepřekvapuje. Ooblets není hra pro každého, je to hra pro lidi, které na Pokopii táhne víc ta atmosféra než samotní Pokémoni. Takový čistý, nefalšovaný chill. Nicméně mějte na paměti, že Switch verze má problémy s výkonem. Pokud máte na výběr, sáhněte po PC.
Karty, alchymie a létající ostrovy
Moonstone Island nemá právo fungovat tak dobře, jak funguje. Life sim, creature collector a deckbuilder v jednom? Zní to jako pitch, který by na poradě v herním studiu nikdo neschválil. Jenže ono to drží pohromadě.
Hrajete za mladého alchymistu na létajících ostrovech (přes 120 procedurálně generovaných lokací), sbíráte duchy přírody a souboje řešíte karetním systémem, který připomíná spíš Slay the Spire než cokoli pokémonovského. Vizuál je nádherně pixelartový, tak trochu ghibliovský, a na OpenCriticu drží průměr 81 bodů. Pokud vám u Pokopie chyběla hloubka v boji, tohle je přesně ta hra, která tu díru zalepí. A stojí za zmínku, že na Steamu má přes 2 700 recenzí a 86 % z nich pozitivních, takže to není žádný obskurní experiment, o kterém nikdo neslyšel.
