TGIF

TGIF - The Legend of Zelda: Ocarina of Time a samurajové, kterým Zelda vděčí za Z-targeting

Adam Homola

Adam Homola

— 12 min read
Share
TGIF - The Legend of Zelda: Ocarina of Time a samurajové, kterým Zelda vděčí za Z-targeting

Je pátek, takže je čas na TGIF. Tenhle týden má jasnou dominantu a nebudu dělat, že ne. Ve čtvrtek vyšel na Switch 2 remake The Legend of Zelda: Ocarina of Time, tedy hry, která na Metacriticu drží 99 bodů a nejvyšší průměr ze všech her vůbec. Nová verze má na OpenCriticu 95 a stoprocentní doporučení, a Nintendo Life ji přitom v devítkové recenzi nazývá velmi bezpečným remakem. Nejlépe hodnocená hra roku je zároveň ta nejopatrnější a právě tenhle paradox mě na celém týdnu zajímá nejvíc.

Nintendo ve stejný den zveřejnilo i výsledky za první pololetí fiskálního roku a ty tak slavnostně nevypadají. Od dubna do září prodalo 6,49 milionu Switchů 2, o 37 procent méně než loni, a provozní zisk za druhé čtvrtletí mu podle Bloombergu klesl o 16 procent. Za celé pololetí provozní zisk sice vyrostl o 49 procent, stojí za tím ale software a vratka amerických cel z prvního čtvrtletí, jak upozorňuje Investing.com. V roce 40. výročí série Nintendo vsadilo na jistotu, tedy na remake své nejlépe hodnocené hry, a to zrovna v sezóně, kdy konzole zpomaluje a 19. listopadu vychází GTA VI.

Zbytek týdne je proti tomu skromný. Godzilla: Destroy All Monsters Melee se po čtyřiadvaceti letech dočkala remasteru, Blizzard spustil World of Warcraft: Forever a na Switch 2 dorazila hromádka portů. A retro koutek patří pochopitelně originálu z N64, protože bez něj o remaku pořádně mluvit nejde. Dozvíte se v něm, co má Z-targeting společného s kjótskými filmovými ateliéry a proč Master Quest vznikl pro přídavnou diskovou mechaniku, která se nikdy pořádně neujala.

Popořadě, podle skóre.

Co vyšlo a co za to stojí

The Legend of Zelda: Ocarina of Time: Bezpečná sázka za 95 bodů

Mladý Link vytahuje Master Sword v Chrámu času v remaku Ocarina of Time
The Legend of Zelda: Ocarina of Time. Zdroj: Nintendo

Remake vyšel ve čtvrtek 5. listopadu exkluzivně pro Switch 2 a v USA stojí 69,99 dolaru za krabici a 59,99 digitálně. V evropském eShopu za ni dáte 59,99 eura, v tom českém 1 499 korun, a čeština podle české stránky Nintenda chybí, přestože polštinu hra má. Na rozdíl od 3DS verze z roku 2011, kterou Nintendo dělalo se studiem Grezzo, vznikl remake interně. V rozhovoru Ask the Developer Nintendo prozradilo, že ho má na svědomí oddělení EPD Production Group No. 3, které stojí za skoro každou Zeldou od začátku nultých let. Režíroval ho HokWai Ng, pro kterého je to první režie (předtím pracoval na Tears of the Kingdom), a producenty dělali Eiji Aonuma s Hidemarem Fujibayashim.

A proč vůbec dělat Ocarinu znovu, když už jeden remake existuje? Aonuma v tom samém rozhovoru vysvětluje, že mnoho lidí, se kterými dnes Zeldy dělá, zná jen novější díly, a on si nebyl jistý, jestli chápou, co Ocarina pro celou sérii znamenala. Přestavba od základu je podle něj měla naučit strukturu a postupy originálu a přinést nápady pro další hry. Zároveň chtěl, aby si hráči odkojení Breath of the Wild, kde jdete, kam chcete, zkusili dobrodružství, které dávkuje příběh i nové schopnosti postupně. Za sebe v tom vidím docela upřímné přiznání: tohle je zčásti školení pro vývojáře, které si zaplatíte vy.

Změnilo se, aspoň jak mi z recenzí vychází, na první pohled všechno a na druhý skoro nic. Ocarina má poprvé volnou kameru, skok na tlačítko a sprint, Link rychleji plave a vrací se i míření pohybem, které uměla už verze pro 3DS. Předměty vybíráte podržením R jako v Tears of the Kingdom, okarína, masky a železné boty mají vlastní místo na D-padu a Lens of Truth je nově pár brýlí. Hyrule Castle Town už nemá pevnou kameru, takže si ho konečně prohlédnete ze všech stran, a deník Threads of Time vám připomene, kde jste skončili.

Navi do vás mluví výrazně méně, hlavní cutscény mají dabing a soundtrack dostal orchestrální aranže. Melodie můžete do mikrofonu Switche 2 i pobrukovat a Ollie Reynolds z Nintendo Life to v recenzi úspěšně zkusil dokonce s kytarou. Přibyla Hall of Fallen Foes, síň soch poražených nepřátel, kde si zopakujete souboje s bossy. A Vodní chrám dostal další úpravy. Aonuma v rozhovoru přiznává, že po 28 letech dodělával zameškaný domácí úkol (kdo tam někdy bloudil s železnými botami, ví proč). Režisér Ng k tomu popisuje, jak stěny, mezi kterými jste snadno ztratili orientaci, nahradili mřížemi, takže vidíte i do okolních místností.

Recenze jsou, světe div se, nadšené. Na OpenCriticu drží remake už zmíněných 95 bodů a 100 procent doporučení, na Metacriticu 96 z 84 recenzí, čímž tam vede letošní žebříček. Logan Plant z IGN dal devítku a píše o krásném převyprávění legendy a bohatém dobrodružství, které obstojí i samo o sobě. Ještě výš šli Christian Donlan z Eurogameru s plnými pěti hvězdami a Nathan Birch z Wccftechu s 9,5, podle kterého jde o novou laťku pro všechny remaky. Famitsu dalo 37 bodů ze 40, stejně jako kdysi 3DS verzi, zatímco originál na N64 od něj dostal plných čtyřicet.

Vizuálně je to podle Reynoldse s přehledem nejpůsobivější hra, jakou Nintendo kdy vydalo. John Linneman z Digital Foundry naměřil stabilních 60 snímků za sekundu v docku i v ruce, jen s drobnými zádrhy při nahrávání. Rozlišení se v docku drží mezi 1080p a 1440p, v ruce mezi 720p a 1080p. Pro srovnání, originál na N64 běžel ve 20 snímcích (ano, dvaceti) a verze pro 3DS ve 30. Nintendo ale místo DLSS sáhlo po FSR, takže se obraz při otáčení kamery místy mihotá (a v ruce víc než v docku). Vzdálené objekty navíc působí přehnaně uhlazeně a v ruce hra šetří na detailech a texturách.

Jenže pak je tu to slovo bezpečný. Reynolds sice dal devítku, v závěru ale píše, že jde o velmi bezpečný remake, ve kterém veterán znalý originálu nebo 3DS verze nenarazí skoro na žádnou výzvu. Sám za celou hru zemřel jednou, když ho v Chrámu ducha zaskočil Iron Knuckle. Master Quest, těžší verze dungeonů, kterou měl GameCube i 3DS, v remaku chybí a žádná vyšší obtížnost ho nenahrazuje. Polský PPE.pl má mezi zápory nízkou obtížnost (recenzent si Ocarinu pamatoval jako mnohem těžší hru), GamersGlobal zase sterilní Hyrule Field. Švýcarský Digitec pak napsal větu, která mi celý ten paradox vystihuje nejlíp. Philipp Rüegg Ocarinu tehdy minul a dohání ji až teď bez nostalgických brýlí. Přiznává, že mistrovským dílem pro něj není, hned ale dodává, že už jen jeho váhání ukazuje, jak dobře hra zestárla a jak skvělá musela být tehdy.

Mladý Link hraje na okarínu Zeldinu ukolébavku v remaku Ocarina of Time
The Legend of Zelda: Ocarina of Time. Zdroj: Nintendo

Zbývá vzhled, o kterém se od září hádá celý internet. Steve Brieller z rakouského Cerealkillerz dává mladého Linka a mladou Zeldu za příklad efektu uncanny valley. Ollie Barder z Forbesu sice dal devítku, postavy mu ale přijdou tak podivné, že rozbíjejí iluzi, kterou zbytek hry pracně buduje, a nejvíc mu vadí právě Link se Zeldou.

Art directorka Aya Shida v Ask the Developer vysvětluje, že tým chtěl svět, který působí, jako by mohl skutečně existovat, a za vzor si vzal loutkové divadlo a filmy s praktickými efekty. Ani jedno realitu přesně nekopíruje, a přesto vás obojí přesvědčí, že postavy v tom světě opravdu žijí. Kvůli Linkově tunice prý vývojáři studovali látky v muzejních sbírkách a zkoušeli z nití utkat vlastní. Že se fanoušci Zeld hádají o vzhled u každého nového dílu, připomněl už v září Polygon na Wind Wakeru, Breath of the Wild i remaku Link’s Awakening. Mně proto přijde fér dát postavám pár hodin, i když Barderovi nepomohlo ani hraní na recenzi.

A tady se mi to celé sbíhá. Letošní jednička Metacriticu je remake hry z minulého století, který na struktuře skoro nic nemění, a recenzenti ho za tu opatrnost chválí i kárají zároveň. Nintendo přitom přesně takovou jistotu potřebovalo, protože Switch 2 zpomaluje a Vánoce bude mít ve stínu GTA VI. Můžete mu to vyčítat? Podle mě moc ne, protože v takové chvíli s nejcennější značkou neriskuje nikdo, kdo bude v únoru vysvětlovat akcionářům vánoční čísla.

Jestli Ocarinu neznáte nebo jste ji naposledy hráli na N64, tohle je bez debat nejlepší způsob, jak si ji zahrát, a za 1 499 korun dostanete jednu z nejhezčích her na Switchi 2. Veteráni, kteří Vodní chrám projdou poslepu, si koupí v podstatě nádherný obal na hru, kterou dávno znají, a žádnou novou výzvu. Reynolds doufá, že Master Quest dorazí v updatu, Nintendo ale zatím nic neslíbilo. Já bych s nákupem kvůli tomu nečekal, jen bych nečekal ani zázraky.

Klady

Zápory

Read more